Pavel Princl vyhrál mistrovství světa ve SMIKu v roce 2000, předtím skončil dvakrát druhý. Jeho plán, jak oběhnout všechny kontroly a být v cíli v čase 52, je velmi zajímavý, i když by ho dokázali realizovat asi jen velmi dobře fyzicky připravení závodníci. Kvůli množství mapových chyb však nestihl vše tak, jak potřeboval, a trestné body za doběhnutí po časovém limitu ho odsunuly až na 16. místo. Zde je jeho článek o tom, jak si to naplánoval a proč se mu to nepodařilo (omluvte prosím chybějící hacky a carky):
Kdyz uz jsem nevyhral, mohl bych alespon rozdavat rozumy, jak se to melo bezet.
Vysvetleni dobre viditelne vlny mistra sveta na prvni kontrole 33A (viz mapa s jeho postupy - pozn. red.): tak to bezeli vsichni. Meli tu smulu, ze jsem v tu chvili vedl asi 40-clenne pole zavodniku a nejak se nevyznal v porostech z roku 1994, ve stejnem prostredi vyrobim jeste pozdeji rozhodujici chybu. Na prvni kontrole se dokazala stara pravda. Ten prvni vpredu pri hromadnem startu bezi zpravidla do haje.
Moje postupy s nekterymi zajimavymi mezicasy: 33A, 39A, 37A (9:51, zavirala 11:00), 38A, 41A (16:43, 17 sekund pred zavrenim), 42A, 40B (cekani 20:25-21:00) Ted uz mi chybi jen 3 tribodovky, dvoubodova 36, a jednobodove 31, 32, 34, 35.
Pri tom cekani vznika zajimavy plan: sebrat 44A (pred 27:00), 43B, 45B, 36B a doufat, ze stacim dobehnout na 32C zhruba ve 38:00-39:00, abych mohl pres 31C pokracovat k vyvrcholeni zavodu na 34B(do 49)=35C(od 48), tzn. pribehnout mezi 48:00 a 49:00, aby mi neujela 34B. Tohle reseni mohlo znamenat vysledny cas 48:00+2:40=50:40 anebo 49:00+3:00=52:00 a pochybuju, ze by existovalo neco rychlejsiho.
Byl tam ale jeden velky problem. Vyskytnout se na 34B=35A mezi 48:00-49:00 nebo o par sekund drive, jinak bych musel odtud bezet rovnou do cile s chybejici kontrolou 34. Zmeril jsem si totiz, ze 34C (otvirala 57) se v casovem limitu neda stihnout. 1100 metru do kopce opravdu pod 3 minuty nedam.
Dvouminutova chyba pri postupu z kontroly 44A (25:16) na 43C, kdy jsem se zavesil za zdanlive jiste bezici matfyzackou hvezdu Marketu Bernatkovou (kvalifikovala se letos na MCR klasika) a nechal se odvest na tehdy jeste neexistujici 43C. Nevyrazny vykon na postupu 43B (28:51)-45B (33:02 - pres skladku) a dalsi asi 2minutova paralelni chyba pri postupu na 36B zapricinily, ze jsem se na 32C velmi nejiste zjevil ve 42:33.
Postup pres 31C a 35C jsem zavrhl, protoze by to vyustilo v chybejici 34 s pomerne dobrym casem (nyni se da tvrdit, ze by to bylo 27 bodu s casem kolem 54:30 - 4.misto).
Vydal jsem se tedy z 32C na 34B=35C s umyslem dobehnout tam v idealnim pripade na 48:00, orazit obe jednobodovky a sebehnout jeste pres 31C do cile (kalkulace dle mych skutecnych mezicasu na postupu 35C-31C: 48+11:05=59:05, tj. asi treti misto o sekundu za Fiserem, ale mozna taky 2.misto nebo 4.misto, rozhodovaly vteriny).
Postup, ktery se dal dle mych odhadu bezet i za 3:50 (mel bych 1:37 min na vydychani) jsem zcela nepochopitelne bezel 7:26 (49:58). Ztratil jsem se na stejnem miste jako na zacatku Ondra Sysel a 40 dalsich bezcu...
Neodhadl jsem, ze na 31C uz neni cas, rozhodl se stihat jednu z tech dvou chybejicich kontrol a o 1:18 tak nestihl casovy limit. Misto 26 bodu s casem asi 53:00 (6.misto) jsem se timto pokusem propadl o 10 pricek nize. Podobne skoncil matfyzak Olda Janecek, ktery se tam vypravil se mnou a misto 4.mista (kdyby to vzal rovnou do cile) skoncil desaty.