SMIK 2003

Jubilejní 10. mistrovství světa ve SMIKu se konalo v pondělí 17.11.2003 v Praze - Přední Kopanině na mapě Juliána. Cílem proběhlo rekordních 193 závodníků. Mistrovské tituly získali (stejně jako v roce 2000) Pavel Princl a Jana Šimšová.

Závod mužů byl napínavý až do konce, na příjezd kontroly 44C v čase 51 čekali čtyři závodníci. Obhájce titulu Ondra Sysel, kterému navíc chyběla kontrola 32 a skončil tedy čtvrtý, a další tři, jimž chyběl k plnému počtu 47 bodů jen kontroly na ideálním postupu do cíle (35C, 45C) - dva asi hlavní favorité závodu, Miro Kovář z Kotlářky a Pavel Princl z Mariánských Lázní, a spolu s nimi možná trochu překvapivě Michal Král z Chotěboře. Rozhodovalo se až na závěrečných dvou kilometrech. V čele skupinky se zpočátku držel Miro Kovář s Pavlem Princlem za zády, Michal Král po několika stech metrech zjistil, že soupeři jsou fyzicky lepší, a rozhodl se zvolit jiný postup, který však byl značně pomalejší. Miro s Pavlem pokračovali spolu, do čela se posunul Pavel a na dlouhém rovném úseku na cetě od místa startu nakonec Mirovi mírně utekl, rozdíl v cíli mezi nimi byl 21 sekund. Na velkou bednu se ještě dostali s 35 body zástupci Moravy David Aleš a Jiří Krejčík.

Nejlepší ženy získaly 34 bodů. Jana Šimšová z MFP dokázala, že SMIK opravdu umí běhat skvěle, a ke svým dosavadním dvěma titulům z let 1999 a 2000 (ten první získala ještě pod dívčím jménem Koláčková) přidala třetí. O 36 sekund později doběhla do cíle se stejným počtem bodů Martina Spurná, bývalá členka Slavie v současnosti běhající za Pragovku, která zatím jediný závod ve SMIKu běžela v Bečově, ale několik si jich vyzkoušela v pořadatelské funkci (letos ostatně pomáhala s pořádáním taky). Bronzovou medaili získala loňská vítězka Ivana Bochenková z Kotlářky, rodině Bochenkových patřily i 4. a 5. místo zásluhou Jany a Martiny, 6. místo obsadila Eliška Masopustová.

Ve snaze stihnout vyhlášení v šibeničním čase jsme se dopustili několika chyb u předběžných (a tedy vyhlašovaných) výsledcích kategorie žen, když jsme se vyhlásili dost odlišné pořadí, než bylo to definitivní. Vítězka Jana Šimšová, jejíž průkazku jsme přehlédli, se naštestí sama přihlásila, a po dohledání legitky se ceny a diplomu dočkala. Po dalších reklamacích a úpravách výsledků považovaných za již definitivní to vypadá, že jsme při vyhlášení zapomněli i na Elišku Masopustovou. Všem poškozeným se tímto omlouváme. Taktéž dosažené počty bodů oznamované při vyhlášení se liší od těch skutečných - jsou o 1 bod nižší.

Již v době, kdy ještě ani neexistovaly definitivní výsledky, se začaly objevovat ohlasy na internetu - nejrychlejší byli Betov a Sosnoviny. Dále si o závodě můžete přečíst na stránkách u LBE a JIL. Na stránce LBE navíc najdete spoustu fotek.

Výsledky
Mapa závodu se zakreslenými postupy Pavla Princla a Michala Krále (obrázek má 281 kB)
Jízdní řád kontrol - v HTML bez popisů kontrol

Postupy nejúspěšnějších závodníků:

Pavel Princl (MLA), plný počet 37 bodů, čas 58:16, 1.místo, naběhal 10,6 km
41A 4:25 49A 6:29 36A 8:52 40A 9:57 37A 10:36	39A 11:32 38A 12:37 43B 16:52 32B 17:45-18:00 33B 19:34	42B asi 23:00 46B 25:55 47B 27:20-31:00 48B 32:27 31C 40:45-42:00	34C 45:29 44C 49:50-51:00 35C 57:04 45C 57:59 cíl 58:16

Miroslav Kovář (DKP), plný počet 37 bodů, čas 58:37, 2.místo, naběhal asi přes 11 km

Zapomněl jsem si hodinky. Čas jsem proto jen odhadoval, jen jedenkrát jsem se zeptal. Začátek jsem běžel s Aljošou a Jiřinem, abych získal časový odhad. 41A - 49A - 36A - 40A - 37A - 39A - 38A - 33B - (odteď již sám) 43B - chvilku jsem čekal na 46B - zkusil jsem 44B, ale vyměkl jsem, možná to ale šlo - 42B - 48B - 47B - 32B - 31C - 34C - 44C (49:50-51:00) - 35C - 45C - cíl 58:37. Pavel Princl má asi podobný postupy, ale ve finiši si mě oloupal jak banána. Za rok to vyjde!

Michal Král (CTB), plný počet 37 bodů, čas 59:22, 3.místo, naběhal 9,9 km

46A (3:55) - 47A - 48A - 42B - 33A - 43B (15:00) - 37A - 38A - 39A - 36A - 41B - 49B (28:00) - 40C (34:00) (o 10s nestihnutá 40B, tak jsem udělal doprovod slečně roznašečce :))) - 31B - 34C - 32C (47:00) - 44C (51:00) (s Pavlem i Mirem, ale pak na mne nepočkali) - 35C - 45C - cíl (59:21)

Ondřej Sysel (PGP), 36 bodů, čas 58:52, 4.místo, naběhal asi 9,8 km

46A (4:10) – 47A – 48A – 42B (10:50) – 33A – 43B (13:50-15:00) – 37A – 39A - 38A - 41B (24:10) – 49B (26:10-28:00) – 36A – 40C (35:30) – 31B (38:10) – 34C (42:00) – 44C (48:30-51:00) – 35C – 45C – cíl (58:52) A proč mi chybí K32? Na 31B vím, že mi chybí už jen K32 a K34 (+ ty tři poslední, ty byly jasný). Tady jsem se zřejmě překouknul v jízdním řádu a domníval se, že K32 musím stihnout v pozici B, pozici C jsem tudíž ani nehledal v mapě. Usoudil jsem, že postup 31B-34C-32B-44C za 12 minut nestíhám, a tak jsem se vydal jen pro 34C. A pak jsem měl moře času na přesun na 44C. Toho, že 32C byla "skoro" při cestě, jsem zjistil až v čase 49, to už jsem čekal na příjezd 44C a nebylo co řešit.

Jana Šimšová (MFP), 34 bodů, čas 55:40, 1.místo v ženách
46A 04:30 47A 10 48A 11 42B 14 43B 17	33B 18 32B 19 40B 23 49B 28:40 41C 33:00	36A 34 39B 35 38B 36 37C 39 31C 44	35C 52 45C 55 cíl 55:40 (časy jsou pouze orientační - měla jsem ručičkové hodinky)

Martina Spurná (PGP), 34 bodů, čas 56:16, 2.místo v ženách

33A – 46A (4:55) – 47A – 48A – 42B – 38A – 39A – 37A – 36A – 41B - (protože jsem nestíhala, tak jsem tam hned vyběhla na špatnou cestu, pak sprint do kopce – asi 24:58) – 49B (27:53-28:00) – 40C (34:00 - tady jsem čekala asi 3 minuty, ale aspoň jsem pečlivě namapovala znova 33ku) – 32B – 33B (asi 41:10 – ještěže jsem tak spěchala do toho kopce, abych stihla zjistit, že už jí mám... no aspoň jsem tam byla rychle, naštěstí to bylo cestou) - a teď přichází Vojtovo "kdybych nebyl debil, určitě jsem vyhrál" protože i kdybych na tu 44C, na kterou jsem zapomněla (a možná bych to nestihla) nešla, ale neváhala jestli jít na 43C, tak jsem musela být v cíli tak o minutu dřív – 43C – 34C – 35C – 45C - cíl (56:16)

Na webu se objevily hlášky typu "kdybych nebyl blb, tak jsem vyhrál" nebo "teď od pivního tácu variantu vidím". Ano, takové postupy asi existují, ale nikdo je nerealizoval. Základem je sebrat kontrolu 49 na pozici C, odtud je to do cíle přímo jen 1400 metrů (i když kus mimo cesty a s větším převýšením), zatímco ze 44C to je 1900 metrů. To znamená sebrat na začátku 44A a pak 46B, nebo opačně 46A a pak 44B (tyto kontroly byly klíčové, jednu bylo potřeba sebrat na začátku, druhou uprostřed a třetí na konci, přičemž ze 46C asi nešlo přiběhnout v limitu). Jedna z variant z oblasti teorie je tady a měří 9,3 km (po ideálním postupu, ne přímo): 44A (3,5) - 34B (8) - 35A (9,5) - 31A (11,5) - 43B (15,5) - 32B (17) - 33B (19) - 42B (22,5) - 48B (25) - 46B (27) - 47B (31) - 38B (37) - 39B (39) - 37C (40,5) - 36B (42) - 40C (45) - 41C (49) - 49C (51) - přes 45C co nejrychleji do cíle.

Výsledky

Ještě jedno malé zamyšlení ředitele závodu (Martin): Počet účastníků, kterých bylo o 50 více než při dosavadním rekordu před dvěma roky na Hrádku, nás na jedné straně obrovsky potěšil a na druhé straně před závodem, kdy bylo více než 200 přihlášných, dost zaskočil. Čekali jsme původně tak 130, maximálně 150 závodníků. To, že při takhle vysokém počtu účastníků mohou nastat problémy, jsme si uvědomovali. Snad jsme vše (až na ty problémy s výsledky) celkem zvládli, ale problémových míst je několik: Start - naštestí nebylo bahno a na místě startu se povalovaly klády použitelné jako závaží. Tím ubyly problémy s rozdáváním map, při němž při takovém počtu může nastat pěkný chaos. Stavba tratě - když se nezařadí různé "sprinterské vložky", jejichž faktickým důsledkem je to, že se lidi pomlátí o kleště, celkem to pomáhá. Také kontrol, které vlastně pořád někde cestují a zapíchlé jsou jen na pár minut, by nemělo být moc - pak by nastávaly taky boje o kleště. Tyhle problémy se snad letos podařilo eliminovat maximálně. Cíl - když doběhne 170 závodníků během 10 minut, dá se vše stěží úplně plynuje odbavovat. Fronty se bez Identu nezbavíme. Přesto si myslím, že při dodržování doběhového pořadí k chybám nedochází, absolutní čas není zas až tak podstatný a první ze závodníků, kteří přešvihli limit o určitý počet minut, máme označené speciální samolepkou. A pak počítání výsledků - při ražení kleštěmi trvá spočítání kompletních výsledků při 193 lidech tak 3-4 hodiny. Letos jsme měli od konce limitu do vyhlášení (které kvůli odjezdu autobusu jezdícího jednou za hodinu nešlo posunout) asi 30 minut. Pak nastvávají chyby... U mužů je to jednodušší, vítězí se zpravidla s plným počtem bodů, a legitky, v nichž chybí víc než 2 kontroly, se pak kontrolovat nemusí a odloží na později. Ženy mívají bodů méně, a pak se na průkaze na první pohled někdy těžko odhaduje, kdo má šanci na bednu a mají mu být body spočítány hned, a koho můžeme odložit na později...