SMIK - logo SMIK - úvodní stránka Pravidla SMIKu Historie SMIKu Vysledky vsech SMIKu Nejcastejsi ucastnici Aktualni SMIK  

SMIK 2013

Jubilení 20. mistrovství světa ve SMIKu se uskutečnilo v neděli 17. listopadu 2013 na mapě Jezírko s centrem ve Stříbrné Lhotě. Ve výsledkové listině je klasifikováno 272 závodníků, což je druhý největší počet v historii. V kategorii žen zvítězila Cornelia Eckardt z německého oddílu USV TU Dresden, mezi muži byl nejlepší Ondřej Blaha z Ekonomu Praha.

Mezi ženami získala v posledních třech letech mistrovský titul vždy zahraniční závodnice. Ale přeci jen je rozdíl mezi vítězstvím Slovenky Katky Labašové v minulých dvou letech (zvlášť když má zároveň českou registraci), a letošním triufem Cornelie Eckardt z Německa. Teď už to je opravdové mistrovství světa! Za početnou výpravu z Drážďan vděčíme Dianě Kroupa, která před několika lety běhala za Slavii během svého studijního pobytu v Praze, a o SMIKu pověděla svým oddílovým kolegům. Cornelia zvítězila o bod před Eliškou Kuncovou, kterou si asi pořád budeme pamatovat jako nečekanou jedenáctiletou vítězku SMIKu v Bečově - to už je ale víc jak 12 let zpátky :-) Další bod zpátky skončila třetí Simona Karochová, se dvěma mistrovskými tituly a nyní už čtyřmi medailemi je druhou nejúspěšnější závodnicí v historii SMIKu. Více titulů i medailí má jen Jana Šimšová, která skončila hned za ní na 4. místě.

V kategorii mužů stačilo na vítězství (a zároveň na medaili, rozhodoval čas doběhu) 36 bodů z maximálně možných 41, i když to bylo spíše teoretické číslo. Sám vítěz byl překvapen: "vůbec mě nenapadlo, že bych mohl se čtyřmi chybějícími kontrolami vyhrát" a zároveň byl docela překvapivý. Ondra Blaha se věnuje víc jiným sportům než orienťáku, ale SMIKu se účastní pravidelně, běžecky patří mezi špičku a tentokrát mu vyšel závod i mapově. Na druhém místě skončil se 37 body ale k tomu 1 trestným Pavel Procházka, který doběhl druhý už před 5 lety, tehdy ho také porazil specialista na jiný sport. O 4 sekundy zpět skončil se stejným počtem bodů na 3. místě Aleš Balcar, kterého ale na druhou stranu dělila jediná vteřina od vyšší penalizace a tedy i pádu pod bednu.

Všichni medailisté zvolili podobně jako větší část startovního pole variantu po směru hodinových ručiček, která na první pohled vypadala nejvýhodněji, ale v reálu běžel každý sám. Po prvním společném úseku (do čekání na 41B) na tom byl nejlépe Pavel Procházka, který si z této pasáže odnesl o bod navíc za kontrolu 32A. V prostřední pasáži ale tento náskok ztratil, když se narozdíl od ostatních rozhodl nečekat na 50B. Ondra Blaha místo toho vynechal 46C, která byla jen za 2 body. Aleš Balcar zvládnul sebrat obě tyto kontroly, ale na závěrečný finiš od kontroly 48C nastupoval více jak minutu a půl po jejím příjezdu. Ondra s Pavlem vyráželi na závěrečný úsek téměř společně v čase 52 a při cestě k cíli sebrali 33C (na tu už neměl sílu Aleš). O Ondrově vítězství pak rozhodlo, že běžel ze 33C rovnou do cíle a přiběhl v limitu. Pavel se rozhodl vzít ještě 31C, tento získaný bod však zase odečetl a doběhový čas rozhodl.

Co dodat s více než měsíčním odstupem, aby tu věčně nezůstalo napsáno "komentář bude ještě rozšířen v nejbližších dnech..."?

Alespoň už je aktualizován seznam nejčastějších účastníků SMIKu. Vladimír Attl si stále udržuje stoprocentní účast a za svůj 20. SMIK byl před vyhlášením výsledků oceněn. Další odměnění jubilejní 20. účasti nás čeká nejdříve za dva roky. Pořadatelé (kde jeden má 20 účastí již teď a další dva 19) se nepočítají.

Speciální poděkování za si za pomoc při pořádání zaslouží Bořan a Jitka, za tisk map DC Computers a za skvělý přístup provozovatelé Restaurace a penzionu Na náměstí ve Stříbrné Lhotě.

Komentář stavitele k postupům není tolik podstatný a je tedy dole, už kvůli tomu, že dopředu odhadnuté ideální postupy se ukázaly asi jako nerealizovatelné a pro většinu závodníků bylo ideální zvolit některou z variant po směru hodinových ručiček. Těch dílčích variant bylo velké množství a o úspěchu rozhodovaly detaily v plánování a realizace postupu, takže s tím spokojeni být můžeme, jen frontě na kontrole 42A jsme měli předejít...

Kdo o letošním SMIKu píše:

  • KOB Dobruška (Tomáš Leštínský, včetně mapy s postupy, které stačily na 9. místo)
  • USV TU Dresden (Diana Kroupa, v němčině, ředitel závodu jakožto výborný němčinář komentoval povzdechnutí slabého němčináře takto: "Diana to psala trošku vzletně :-) Zkus Google translate" a výsledek "no.....v němčině tomu rozumím líp")

Kompletní výsledky
Mapa závodu se zakreslenými postupy medailistů (Ondřej Blaha, Pavel Procházka, Aleš Balcar, Cornelia Eckardt, Simona Karochová)
Jízdní řád kontrol (PDF)

Postupy medailistů

Ondřej Blaha (EKP), 36 bodů, čas 59:29, 1. místo v kat. H, naběhal 7,8 km
42A - 36A - 51A - 45A - 40A - 41B (čekání asi 1,5 min do 19:00) - 35A - 43B - 49B - 50B (čekání asi 1,5 min do 33:00) - 37B (35:55) - 38C - 47C (čekání asi 1 min do 43:00) - 39C - 44C - 48C (52:00) - 33C - cíl
Ondrův komentář k postupům (níže na této stránce)

Pavel Procházka (PGP), 36 bodů (37 - 1 trestný), čas 60:55, 2. místo v kat. H, naběhal 8,6 km
32A - 42A - 36A - 51A - 45A - 40A - 41B (čekání max. 1 min do 19:00) - 35A - 43B - 49B - 37B - 38C - 39B (krátké čekání do 41:00) - 47C (krátké čekání do 43:00) - 46C - 44C - 48C (52:05) - 33C - 31C - cíl
Pavlův komentář k postupům (níže na této stránce)

Aleš Balcar (PHK), 36 bodů (37 - 1 trestný), čas 60:59, 3. místo v kat. H, naběhal 9,3 km
42A - 36A - 45A - 51A - 35A - 41B (několik vteřin čekání do 19:00) - 40B (několik vteřin čekání do 21:00) - 43B - 49B - 50B (čekání asi 0,5 min do 33:00) - 37B (35:30) - 38C - 39C (43:00) - 47C - 46C - 44C (51:10) - 48C (53:40) - cíl
Alešův komentář k postupům (níže na této stránce)

Cornelia Eckardt (USV TU Dresden), 31 bodů, čas 57:59, 1. místo v kat. D, naběhala 7,5 km
42A (4:10) - 36A (6:45) - 51A (9:50) - 45A (13:20) - 40A (16:40) - 41B (čekání 30 sekund do 19:00) - 35A (21:00) - 43B (26:50) - 49B (29:40) - 50B (čekání 15 sekund do 33:00) - 46C (38:40) - 39C (43:30) - 47C (45:00) - 38C (48:00) - 34C (54:15) - cíl

Simona Karochová (DKP), 29 bodů, čas 55:57, 3. místo v kat. D, naběhala 6,9 km
41A (cca 4:00) - 32A - 42B (cca 11:00) - 36B (čekání do 15:00) - 45A (cca 17:00) - 51A - 40B - 35B (cca 27:00) - 43B (cca 33:00) - 49B (cca 35:00) - 50B - 47C (cca 43:00) - 39C - 31C (cca 48:00) - 34C (cca 52:00)- cíl

Komentáře k postupům

Ondřej Blaha

Na startu mi bylo jasné, že jediná rozumná varianta bude velký okruh kolem celé mapy, buď po směru nebo proti směru hodinových ručiček. Nakonec jsem zvolil variantu po směru, druhou už jsem ani neměl čas si rozmyslet.

42A - 36A - 51A - 45A - 40A - 41B (17:30 asi 1,5 minuty čekání na příjezd kontroly) - 35A - 43B - 49B - 50B (31:30, 1,5 minuty čekání). Tady začal první ostrý sprint tohoto dne, bylo nutné stihnout 37B. To se nakonec podařilo, k 37B jsem přiběhl pět sekund před uzavřením. Tady mi velmi pomohlo asi šest mých soupeřů, kteří měli stejný plán a běželi přede mnou. Bez jejich pomoci bych tu kontrolu nejspíš včas nedal.

Dále jsem pokračoval na 38C a 47C (42:00, jedna minuta čekání na příjezd kontroly). Dále 39C, 44C a 48C, kam jsem doběhl právě v době otevření kontroly (52:00). A tady začal druhý ostrý sprint tohoto dne, tentokrát do kopce do cíle. Po cestě jsem ještě rychle sebral 33C a odolal pokušení zkusit vzít 31C (což jak se později ukázalo bych zcela jistě nestihl). Dva kluci, se kterými jsem běžel už od 47C ale tomuto pokušení podlehli a k 31C nahoru se vydali.

Pavel Procházka

Na start jsem dorazil minutu před ostrým startem (zdržela mě samozřejmě Andy, já jsem za to nemohl :-D). Vyrazil jsem za zkušenýma bratrama Kettnerama. Vypálili jako o život na 32A, neměl jsem nic namapováno, tak jsem to pálil za nima. Pak jsme šli na 42A, kde jsem je ztratil kvůli frontě u kontroly (to je samozřejmě výmluva, stejně bych je asi neudržel :-)). Nevadí, aspoň jsem si namapoval další kontroly a od této kontroly jsem už běžel sám, což je na SMIKu stejně větší zábava.

Pak jsem pokračoval 36A-51A-45A-40A-41B (zde jsem necelou minutku čekal, dobré na další namapování)-35A. To byla dobrá série kontrol, bodově výživná a časově výhodná. Dál jsem pokračoval na 43B-49B. Cestou na tyto dvě kontroly jsem přemýšlel co dál. Na 50-ku se mi nechtělo čekat, zvolil jsem tedy postup přes střed mapy, posbíral jsem 37B-38C, pak jsem si vypochodoval na 39B, kde jsem chvilku počkal, pak jsem seběhl na 47C, opět chvilka čekání. Tyto chvilky jsem využil na mapování zbytku trati, bylo mi jasné, že do toho budu muset šlápnout, abych to stihl do cíle. Běžel jsem dále tedy: 46C-44C-48C-33C. Z 33C jsem zbytečně běžel ještě na 31C, získanou minutu jsem stejně vzápětí ztratil pozdním příchodem do cíle a navíc jsem mohl bojovat i o první místo. Těžko říct, kolik času mi 31C zabrala navíc...

Aleš Balcar

Na startu jsem stihl naplánovat snad jen to, že nejdřív půjdu na levou část, abych měl nejtěžší terén za sebou a že to pak zakončim u 48ky. Vyběhl jsem tedy na 42A, kde jsem byl ještě včas a téměř bez čekání jsem odbíhal na 36A, kde už jsem byl skoro sám. Pak jsem chtěl jít na 51A, ale rozmyslel jsem si to a vzal jsem nejdřív 45A a pak až 51A, pak jsem se i zastavil a přemýšlel co dál. Fyzička letos nicmoc, tak jsem oběhl kopec a s malou chybkou v dohledávce jsem orazil 35A tak někdy okolo času 17. Na 41B jsem přišel těsně před otevřením v 19 a to samé se opakovalo u 40B v čase 21. Mezitim jsem plánoval dál a pak jsem seběhl po cestě pryč z těch šutrů a vylezl si pro 43B a pak hned pro 49B. Na 50B jsem šel půl postupu pěšky a přesto jsem tam došel v 32:30, půl minuty před otevřením. Tam už jsem donaplánoval zbytek a po otevření se úprkem vydal na 37B, kde jsem byl ve 35:30, ale to už jsem věděl, že síly pomalu docházejí. Po 38C jsem se rozhodoval jak s tou 39kou. Řikal jsem si, když ne teď, tak už nikdy, vyškrábal jsem se tudíž na kopec a orazil ji přesně ve 43, to už jsem tušil, že to bude těžký to nějak do cíle stihnout a tak jsem seběhl na 47C a po cestě jsem se snažil rychle běžet dál na 46C a 44C, kde jsem byl v 51:10. Při odběhu od kontroly jsem učinil rozhodnutí, že si ještě jeden kopec dám a tak jsem 48C razil v 53:40 a to už jsem věděl že limit nedávám. Kopec jsem šel po cestě většinou pěšky, protože můj fyzický fond byl letos bohužel slabý... O 33C jsem věděl, ale ani jsem ji nebral, byl jsem rád že jdu nahoru po cestě a že nemusim už nic hledat. Kousek před cílem jsem se ještě podíval na hodinky a zbývalo mi 12 s, abych zůstal jen s jedním trestným bodem, což se nakonec i díky proskočení hustníku povedlo...

Myslím, že můj postup nebyl špatný, dal by se vyšperkovat ještě ze začátku kontrolou 32A po té 42A, všechny další kontroly by se stíhaly a nemusel by se myslím nikde čekat, zvlášť kdybych eliminoval chybku na 35A. Potom si umím představit s trošku lepší formou vyběhnutí kopce k 39 a stihnout ji v béčku (na což mi chyběla minuta) a pak si člověk akorát doběhl k 48C v 52 a mohl cestou do cíle vzít 33C a taky 31C, kdyby ještě síly zbývaly. Pak by už chyběla jen kontrola 34, která je prostě mimo trasu. Jsem celkem zvědav na ideální postup...

Komentář stavitele

Odhad stavitele o dvou diametrálně odlišných variantách, kterými by se při ideální konstalaci dalo dosáhnout i plného počtu bodů, počítal s asi příliš vysokou a nereálnou rychlostí pohybu v tomto kopcovitém a místy kamenitém terénu. Přesto zkusím obě varianty nastínit...

Do na první pohled logického postupu po směru hodinových ručiček bylo zakomponováno pár kontrol, které měly tyto varianty komplikovat – rozptyl úvodních kontrol 42A, 32A a hlavně 41A do šířky a pak delší přesun kontroly 50 v protisměru pohybu, na ni většina závodníků čekala, a obecně nepohodlná kontrola 47, která byla podstatnou část závodu přenášena. Vypořádat se s tím dalo následně: 41A - 32A - 42B - 36A (první ostrý limit - 1,85 km je třeba stihnout do 11 min) - 51A - 45A - 40A (do 17 - další ostrý limit, 2,75 km s jedním pořádným kopcem). Tedy na úvod něco podobného, co běžela Simona Karochová, jen výrazně rychleji. Dále po cestě 35A - 43B - 49B. Před 50B je ještě podmínkou stihnout 38B do času 29, což je zřejmě nejostřejší limit – vzdálenost od startu cca 5,4 km, tedy vyžadující tempo 6,1 min/km měřeno po optimálním postupu, se třemi solidními kopci v cestě. Ze 49B tedy následuje 38B - 37B - 50B (někdy okolo příjezdu kontroly ve 33) a pak už stačí „jen“ pokračovat v podobně pekelném tempu: 46C - 44C - 48B - 33C - 31C - 39C - 47C - 34C - cíl. Celý tento postup je dlouhý 10,18 km. Vynechání 31C, 34C a zařazení 48 až na pozici C asi umožní sebrat 47C a 39C dříve a postup dost zkrátit.

Druhá varianta není na první pohled viditelná a v prvních dvou třetinách ani není moc náročná. Problémem je extrémně náročný závěr. Ale postupně: 39A - 47A - (možno 50A) - 46A - 44A (do 18, bez 50A to je 2,85 km) - 48B - 33B (první ostrý limit, do času 23 to je bez 50A 3,55 km; dá se brát i od 26 33C, ale pak logicky nastanou problémy v závěru) - 31B. Odtud pak je třeba vzít kontroly 37B a 38B/C, pokud se nestihla 50A tak 50B a v případě zájmu o plný počet bodů i 34B, která se jinak dá vynechat. Je potřeba být na 49C nejpozději v čase jejího příjezdu ve 39. Sem je to 6,1 km při nejkratší variantě 31B - 38C (ta ale přijíždí až ve 33, což znamená finiš už od této chvíle) - 37B - 50B - 49B. Následuje vražedný závěr - za 21 minut stihnout 3,55 km, tedy rychlostí 5,9 min/km, navíc ale s převýšením 185 m! Ze 49B to postupně znamená 43B - 41C - 51C - 45C - 40C - 35C - 36C - 42C - 32C. Vynechávání je možné, ale poměrně malé zkrácení vždy znamená větší úbytek bodů (a doběh po limitu znamená taky citelné srážky). Nejkratší varianta tímto směrem bez kontroly 34 je dlouhá 9,65 km (to je jen o 350 m více, než naběhal Aleš Balcar), plný počet bodů znamená cca 10,05 km.

Video ze SMIKu

  

(c) Martin Sajal
Poslední aktualizace: 1.1.2014