11. mistrovství světa ve SMIKu se konalo ve středu 17.11.2004 v Praze - Klánovicích na mapě nazvané SMIK - Těžká hodinka. Cílem proběhlo rekordních 208 závodníků. V kategorii mužů se při své SMIKové premiéře stal mistrem světa Míra Seidl z Ekonomu Praha, mezi ženami získala titul třináctiletá Lucka Mezníková z Lokomotivy Beroun, která už letos vyhrála závod na krátké trati v Mariánských Lázních.
Vezmeme-li v úvahu aktuální předpověď (zataženo s deštěm), závod proběhl za fantastického počasí - teplá fronta ohřála vzduch, ale během závodu téměř nepršelo, a přeháňka přišla až ve chvíli odjezdu pořadetelských aut domů. Počasí tak jen mírně ovlivnilo účast, množství z původně 244 přihlášených závodníků nedorazilo, ale i přesto o 15 lidí padl účastnický rekord.
Letošní závod byl specifický tím, že v časovém limitu do cíle doběhla jen přibližně čtvrtina závodníků. Asi 15 mužů dokázalo oběhnout všechny kontroly, nikdo z nich se však nevrátil do cíle včas. O vítězství se rozhodovalo na úseku od kontroly 38C, která otevírala v čase 56 a nacházela se přibližně 1300 metrů od cíle (alespoň myslím, že většina předních závodníků běžela odtamtud). Pod čtyři minuty se tento úsek zvládnout nedal, pod pět to dali jen ti nejrychlejší - ze závodníků s plným počtem bodů jich bylo pět. Po odečtení trestného bodu jim zůstalo 35 bodů, což na vítězství stačilo, rozhodoval čas. Nejrychleji zaběhl závěrečný úsek Míra Seidl za 4:32 a zvítězil, zbylé medaile získali dorostenci běžící za Žabovřesky Brno Vojta Krajíček a Jirka Mališ. Čtvrté a páté místo se stejným počtem bodů obsadili Petr Kadavý z Chrastavy a Dušan Lebeda z Ekonomu. Mezi prvním a pátým místem byl rozdíl 20 sekund. Na šestém místě skončil Jakub Šilhavý, který jako jediný z první patnáctky doběhl do cíle včas, ale dva body mu chyběly. Obhájce titulu Pavel Princl obsadil 7. místo.
I v ženách získalo prvních pět závodnic shodný počet bodů - 29, během závodu ale většina z nich posbírala bodů více a na 29 se dostaly až po odečtení trestných bodů. Bez trestných bodů byla jen Lucka Mezníková, která doběhla do cíle již v čase 54:28 a díky tomu zvítězila. Přitom většinu závodu absolvovala společně se svojí sestrou Lenkou (PGP), jen na konci už neběžela na 34C a 38C, ale do cíle (zatímco Lenka za pozdní přiběhnutí z 38C obdržela 3 trestné body a díky času ji její mladší sestra porazila - skončila 4.). Druhé místo obsadila Lenka Borovičková ze Stavárny, která celý závod běžela v patách svému manželovi (a před cílem ho předběhla). O 7 sekund za ní doběhla do cíle bronzová Kristýna Kovářová z Kotlářky (zde ale nešlo o přímý souboj od dvojkontroly 37C/38C, Kristýna přibíhala odjinud). Nejblíže k vítězství měla ale celkově pátá Jana Haluzová z Ekonomu, která do cíle doběhla 2 minuty a 3 sekundy po limitu - kdyby byla o 4 sekundy rychlejší, měla by o 3 body více.
Na internetu se objevilo několik pěkných článků o závodě: Sosna popisuje, kterak pomohl k úspěchu svojí ženě a rozebírá závěrečný úsek z dvojkontroly 37C/38C do cíle. Lokomotiva Beroun se raduje z úspěchu Lucky Mezníkové, před zveřejněním výsledků na internetu si myslí, že "body by jí měly stačit do první dvacítky." Orienťáci z Roztok si prý zkusí uspořádat SMIK na táboře. Mnohem dříve než oficiální výsledky byla na internetu zpráva na stránkách Ekonomu od Míry Seidla, o jeho postupech se však více dozvíte zde.
Výsledky
Mapa závodu se zakreslenými postupy Míry Seidla a Lucky Mezníkové (obrázek má 219 kB)
Jízdní řád kontrol - v HTML bez popisů kontrol
Postupy mistrů světa a dalších medailistů:
Miroslav Seidl (EKP), 35 bodů (36-1), čas 60:32, 1. místo v kat. H, naběhal 11,9 km
31A (2:30) - 32A - 33A - 34A - 49A (9:50) - 48A - 47A - (okolo 42B, které si zapíchnuté
na konci stoky nevšiml) - 40B (čekání 22:30 - 23:00) - 44A - 46B - 43B -
41B (32:45) - 45B - 35B (38:50) - 42C (43:30) - 36C - 37C (čekání 51:00 - 55:00) - 38C (56:00) -
39C - cíl 60:32
Jiří Mališ (ZBM), 35 bodů (36-1), čas 60:44, 3. místo v kat. H
31A - 32A - 33A - 49A - 48A - 47A - 34A - 36B - 35B - 41B - 45B (čekání 27:00 - 30:00) -
44B - 40B - 46C - 43B - 42C - 37C (čekání asi 51:00 - 55:00) - 38C (56:00) - 39C -
cíl 60:44
Lucie Mezníková (LBE), 29 bodů, čas 54:28, 1. místo v kat. D, naběhala 8,9 km
31A (3:48) - 32A (6:00) - 33A (7:00) - 49A (10:20) - 48A (13:50) - 47A (15:10) -
42B (24:50) - 46B (26:20) - 43B (28:50) - 40B (33:20) - 44B (34:50) - 36C (43:00) -
35C (čekání 44:00 - 46:00) - 37B (50:00) - 39C (53:40) - cíl 54:28
Lenka Borovičková (FSP), 29 bodů (30-1), čas 60:42, 2. místo v kat. D
Běžela stejným postupem jako sestry Mezníkovy (ve skupině s veterány - svým manželem, Procházkou
a Krafkou), byli ale rychlejší a tak stihli ještě 34A (tj. postup 33A - 34A - 49A). Pak však
zpomalili na 44B a nestihli 45B. A nakonec nebyli tak naivní jako
Lenka M., ale ne tak chytří jako Lucka M. - i pres nestihlou 45 měli v
čase 46 jeden bod na Mezníkové navíc. Takže rozhodlo včasné zatažení do depa
a nečekání na dvojkontrole - závěr 35C - 37C (55:00) - cíl 60:42
Exitsoval postup, který by umožnil oběhnout všechny kontroly a vrátit se do cíle v časovém limitu?
Myslím, že ano - základní podmínkou k tomu bylo razit klíčovou kontrolu 38 jinde než v pozici C, a to
nejspíš v pozici B, a přitom si hlídat další důležité kontroly, aby neodmigrovaly na špatně dostupnou
pozici. Na to bylo však za 5 minut před startem nebo v průběhu první části závodu těžké přijít.
S Mírou jsme se shodli, že ideální postup vedl na začátku směrem na sever (tak jako Míra skutečně běžel).
Všech 7 kontrol se dalo za necelou čtvrthodinu sebrat v áčkových pozicích - a později byly trojbodové
kontroly roztaženy po větším prostoru a z jednobodových začala být problémová hlavně 31. Pro rychlejší
závodníky bylo vhodnější asi běžet postup 31A - 32A - 33A - 47A - 48A - 49A - 34A. Pak bylo
potřeba zamířit směrem ke klíčové 38B. Protože otevírala až v čase 27, vyplatilo se cestou sebrat
35B a 36B. Na 37B se v této variantě čekat nedalo, protože další důležitá kontrola 41B zavírala
v čase 33. Dále pokračujeme přes 45B a 44B za trať, kde postupně sebereme 43B, 46C a 40B, pak se
vracíme na 42C. Odtud zamíříme ke kontrole 37, kterou dobrý běžec stihne orazit na pozici 37B před
jejím odjezdem v čase 51. A pak už jen přes "sběrku" 39C do cíle, kam se dá doběhnout v čase okolo
55 minut. Délka této varianty je přibližně 10,4 km.
Začátek má podobný i další "severní" varianta, ze 34A ale běžíme na 41B, díky čemuž pak po sebrání
35B, 36B a 38B můžeme počkat i na 37B (přijíždí ve 31). Do času 36 pak musíme doběhnout na 45B,
následuje pomalý úsek ke 42C, která přijíždí v čase 42. Poté v čase 45 orazíme dvojkontrolu 44B, 43C.
Zbylé trochu delší 2 km již běžíme naplno po trase 46C, 40B, 39C, cíl, kam můžeme podle individuálních
běžeckých schopností dorazit někdy mezi časy 56 a 60.
Plný počet bodů se dá získat i "jižní" variantou - rychle sebereme na áčkových pozicích kontroly
35, 37, 40, 41 a 42, oblast za tratí po sebrání 46A, 44A, 45A a 43B můžeme opouštět někdy okolo
času 19. Pak se vrátíme pro 36B a 38B, cestou ke tříbodovkám posbíráme problémovou 31B a 33B, dále
pokračujeme přes 48B, 41C a 49C, cestou do cíle zbývá sebrat 32C, 34C a 39C. Tato varianta je
asi nejnáročnější a nejpomalejší.
| Muži | Ženy | Max. body (počet k.) | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jméno | Odd. | Body | Jméno | Odd. | Body | |
| 1. Miroslav Seidl | EKP | 35 | 1. Lucie Mezníková | LBE | 29 | 36 (19 k.) |
| 2. Vojtěch Krajíček | ZBM | 35 | 2. Lenka Borovičková | FSP | 29 | |
| 3. Jiří Mališ | ZBM | 35 | 3. Kristýna Kovářová | DKP | 29 | |
Počet závodníků rok od roku roste, počet pořadatelů stagnuje. Přesto jsme letos téměř vše zvládli
velmi dobře. Tedy až na spočítání a vyhlášení výsledků. Co se loni při podobném počtu účastníků
a přibližně stejné době do odjezdu hromadné dopravy spočítat a vyhlásit podařilo (byť s chybou
na prvním místě v ženách), se letos nezvládlo. Příčin bylo několik a každá přispěla svoji
troškou do mlýna. Závodníků bylo ještě více než loni, přibíhali hodně po termínu, kvůli
nepříznivému počasí měli legitky lépe zabaleny (a o to hůře se body počítaly), devět z deseti
závodníků na vyhlašovaných pozicích obdrželo trestné body, Martina (která loni s počítáním
výsledků strašně moc pomohla) ležela místo pořádání doma s berlemi. Nepomohlo ani zjišťování
sebraných bodů od závodníků v cíli, kvůli množství trestných bodů se zjištěná čísla stejně
nedala použít - naopak síly šikovné pořadatelky se daly využít lépe. Výsledek byl takový, že
kategorii mužů jsme jakžtakž spočítali a vyhlásili, u žen jsme věděli, že vyhlašované výsledky
jsou velmi předběžné. Vítězka Lucka Mezníková měla průkazku upravenou nejhorším možným způsobem
(zepředu popsanou a zezadu polepenou jízdním řádem) - to se body počítají vážně blbě, ale po
několika minutách jsme její body spočetli správně. Druhá Lenka Borovičková měla pro změnu průkazku
tak rozmočenou, že vpichy bylo potřeba luštit skoro s lupou - na místě vypadalo, že má bodů výrazně
méně. Body Kristýny Kovářové jsme spočítali správně. Lenka Mezníková a Jana Haluzová doběhly příliš
pozdě na to, abychom se jejich průkazkami stihli zabývat. Jana Haluzová se pak při vyhlašování
sama přihlásila o vítězství s tím, že má 30 bodů. Vyhlásili jsme ji tedy vítězkou. Jenže ještě
před tím, než jsme se doma při počítání bodů dostali k její průkazce, přišla mi SMS přibližně
tohoto znění: "Jsem lharka a podvodnice
|
© Martin Sajal, Jan Šafka
|
|