SMIK - logo SMIK - úvodní stránka Pravidla SMIKu Historie SMIKu Vysledky vsech SMIKu Nejcastejsi ucastnici Aktualni SMIK  

SMIK 2005

12. mistrovství světa ve SMIKu se konalo ve čtvrtek 17.11.2005 v Praze - Hájích v prostoru Hostivařské přehrady na mapě nazvané Přesmik. I letos byl překročen účastnický rekord, když cílem proběhlo 211 závodníků. Tituly mistrů světa získali Petr Žaloudek z Kotlářky Praha a Romana Kalenská ze Sportcentra Jičín.

S počasím to bylo stejné jako loni - přestože dle předpovědi mělo být méně příznivé, od rána byla obloha úplně jasná a taková zůstala i po většinu závodu, drobně pršet začalo až ve chvíli, kdy byli všichni závodníci v cíli.

Maximálního počtu 36 bodů dosáhli celkem 4 závodníci. Z nich jako první doběhl do cíle ve výborném čase těsně nad 54 minut Petr Žaloudek a po stříbrné medaili z roku 2001 se stal mistrem světa. Jen 3 sekundy za ním dorazil do cíle Jakub Oma z Turnova, který tak při své SMIKové premiéře skončil na druhém místě. Třetím místem překvapil hradecký Aleš Balcar, který závod dokončil s časem o tři minuty horším. Bramborová medaile zbyla na obhájce titulu Míru Seidla z Ekonomu, který zvolil narozdíl od medailistů zcela jiný a mnohem více fyzicky náročný postup - klíčové kontroly obíhal v pořadí 44A, 45B, 37B, 43C, zatímco ostatní běžěli v první části závodu na východ pro kontroly 43 a 45, poté 37B a 44C až nakonec. Další závodníci již z klíčových čtyř kontrol některou nestihli a zpravidla to byla dvojbodová 37, umístěná po většinu závodu blízko cíle, ale ve finále otevírající na pozici C až po vypršení limitu. Přesně ta chyběla Ondřeji Syslovi (PGP), Michalu Královi (CTB), Tomáši Chmelařovi (SHK) a Fandovi Paškovi (ROZ), kteří se seřadili na 5. až 8. místě.

Stejný počet 34 bodů získala i nejlepší žena Romana Kalenská z Jičína, kterou tedy porazilo jen osm nejlepších mužů. O svém vítězství pravděpodobně rozhodla až v závěrečném úseku od kontroly 44C, kde na tom byla se soupeřkami ještě stejně. Závěr ale zaběhla výborně, když stihla sebrat všechny čtyři jednobodové kontoly cestou a do cíle přiběhla 9 sekund před limitem. O bod méně stihla v závěru sebrat její oddílová kolegyně Karolína Kousalová a to stačilo na druhé místo. Další bod zpátky zůstala bronzová Martina Spurná a získala historicky třetí medaili pro náš pořadatelský tým (ač Marti běhá za Pragovku, je pořád "naše"). Stejně jako předloni závod rozběhla výborně, ale závěr měly soupeřky lepší. Se stejným počtem bodů skončila na 4. místě Simona Karochová (DKP), která běžela asi o dost jiný postup než medailistky, a na 5. místě Michaela Chmelařová (SHK), kterou od medaile dělilo 18 sekund, o něž překročila limit. Na velkou bednu se ještě dostala Martina Bochenková (DKP).

Letošní ročník byl úspěšný i co se týče vyhlášení výsledků. Náročný úkol spočítat správně výsledky se podařilo splnit rychle a bezchybně, a tak vyhlášení proběhlo dle plánovaného harmonogramu. Vyhlášeni byli závodníci na 1. - 6. místě v každé kategorii a obdrželi věcné ceny, z nichž většinu věnovala Et netera.

Výsledky
Mapa se zakreslenými postupy Petra Žaloudka, Romany Kalenské, Martiny Spurné a Míry Seidla (soubor má 291 kB)
Jízdní řád kontrol (v HTML bez popisů)
Fotky ze závodu, které nafotil Petr Šulc
Fotky ze závodu, které nafotil Láďa Kos ml.

Rozbor postupů

Postupy mistrů světa a dalších úspěšných závodníků:

Petr Žaloudek (DKP), 36 bodů, čas 54:06, 1. místo, naběhal 9,85 km, v mapě postupy zakresleny barvou "Purple 50%"
45A - 42A - 47A - 46A - 41A - 48A - 40A - 39B - 34B - 43B - 37B - 35B - 32C (asi 34:20) - směrem k 33C, na kterou se však rozhodl nečekat - 38C - 36C - 44C (čekání do 48:00) - 33C - 31C - cíl

Jakub Oma (TUR), 36 bodů, čas 54:09, 2. místo, naběhal dle svého měření 10 km
45A (asi 3:45) - 42A - 47A - 46A - 41A - 48A - 40A (asi 16:30) - 39B - 34B - 43B (asi 21:15) - 37B - 35B - 32C (asi 34:30) - 36B - 38C (asi 39:30) - 44C (5 minut čekání do 48:00) - 33C - 31C - cíl

Aleš Balcar (PHK), 36 bodů, čas 57:05, 3. místo
39A - 43A - 34A - 40A - 48A - 41A - 45B (minuta čekání do 18:00) - 47B (21:00 - pohodlný klus až chůze ze 45ky) - 46B - 42B - 37B (asi 36:00) - 35B - 33C (asi 40:00) - 32C - 36C - 38C - 44C (asi 50:00) - 31C - cíl

Miroslav Seidl (EKP), 36 bodů, čas 59:24, 4. místo, naběhal 12,1 km, v mapě postupy zakresleny barvou "Purple 20%"
44A - 38A - 36A (asi 7:30) - 34A - 40A (asi 12:30) - 48A - 41A - 45B - 47B - 46B - 42B - 37B - 35 B (asi 39:00) - 32C (asi 43:00) - 33C - 43C (50:20) - 39C - 31C - cíl

Michal Král (CTB), 34 bodů, čas 57:34, 6. místo
45A - 42A - 47A - 46A - 48A (touhle chybou, že jsem vynechal 41A, jsem přišel o kontakt se Zhalym a šanci stihnout 37) - 41A - 40A - 43B (druhá chyba, opět vynechaná kontrola na postupu a vracení se pro ni) - 39B - 34C - 36B - 38C - 44C - 32C - 33C - 31C - 35C - cíl

František Pašek (ROZ), 34 bodů, čas 58:09, 8. místo
39A - 43A - 34A - 40A - 46A (docela dalka, ale stihnul jsem to s rezervou) - 45B (cekani nez prijede - do 18:00) - 47B (cekani do 21:00) - 42B - 41B - 48B (cekani nez prijede - do 32:00) - 36B - 38C - 44C (cekani nez prijede - do 48:00) - 32C - 33C - 31C - 35C (tesne pred kontrolou prechazim do chuze s tim, ze si po orazeni 35C v klidu dojdu jeste pro 37C, i kdyz uz bude po limitu. V tu chvili si jeste myslim, ze 2-3 je > 0 a tudiz se to vzhledem k blizkosti cile vyplati ... tesne pred kontrolou mi dochazi, jak moc jsem tupej a tak na nic necekam a vyrazim smerem k cili. Prave tady jsem asi ztratil jedno ci dve mista...) - cíl

Oldřich Janeček (MFP), 33 bodů, čas 49:54, 9. místo
44A - 38A - 36A (asi 6:10) - 39B - 45B - 47B (cekani na otevreni asi 20s do 21:00) - 46B - 41B (27:00) - 48A - 42B (asi 33:00) - 34C - 33C (asi 41:00) - (musel jsem se rozhodnout, jestli se vratit pro 43C nebo ji pustit a posbirat zbytek ... rozhodl jsem se v klidu posbirat zbyle jednobodovky a lednicku a byt extremne brzo v cili) - 32C - 31C - 37B - 35C (cekani asi 20s na otevreni ve 49:00) - cíl

Romana Kalenská (SJC), 34 bodů, čas 59:51, 1. místo, naběhala 8,5 km, v mapě postupy zakresleny světle modře
39A - 43A - 34A - 40A - 42B - 45B - 47B - 46B - 48A - 41B - 36B - 38C - 44C (čekání do 48:00) - 32C - 33C - 31C - 35C - cíl

Martina Spurná (PGP), 32 bodů, čas 57:15, 3. místo, naběhala 7,95 km, v mapě postupy zakresleny nejsvětlejší modrou
39A - 43A - 34A - 40A - 48A - 41A - (již odjetá 46A) - 46B - 47B - 45B (asi 25:55) - 42B - 36B - 38C - 44C (čekání do 48:00) - 33C - 31C - cíl

Co k postupům dodat? V první řadě to, že Petr Žaloudek a Jakub Oma zaběhli vynikajicí závod a jejich postupům není v zásadě co vytknout. Možné varianty, jak oběhnout všechny kontroly v co nejkratších čase, jsou asi nejlépe vidět z komentáře Jakuba Omy k jeho postupům:

Po prohlédnutí jízdního řádu tříbodových kontrol jsem se zaměřil zejména trojici 43, 44 a 45, které měly v pozicích 1 a 2 poměrně krátký časový interval na sebrání. Původně jsem uvažoval o variantě začít 39A, 43A, 34A, 40A, 47A, pak jsem ale vyhodnotil, že brát 47A do času 10 bude hodně těžké, 42 a 45 bych musel brát s určitostí v pozici B hluboko ve svahu a možná i 47 (to by bylo čekání). Po 3 minutách přípravy jsem proto strategii změnil s cílem vysbírat nejprve část dozadu za přehradu v A pozicích - 45 (cca 3:45), 42, 47, 46, 41, 48, 40 (cca 16:30). Pak 39B a po ní 34B. To byla asi chyba, chtělo to zkusit jít na 43, počkat si na její začátek přesně ve 20:00 (takhle jsem ji bral až cca 21:15) a narvat to dozadu na 44B. Zkusit stihnout těch 1,1 km vzdušně s potokem a mírně do kopce pod 4 minuty by bylo dost odvážné, ale při shodných jízdních řádech 43 a 44 to byla teď už jediná možnost, jak se vyhnout čekání na 44 v pozici C (druhou možností, jak se vyhnout pozici C u jedné ze zmíněných kontrol, bylo narvat hned úvod závodu na 44A a pak mastit na 43A - to bylo ale stejně odvážné, 1,6 km vzdušně bez super rychlé varianty po cestě). Ze 43B jsem seběhl dolů a chvíli váhal, až jsem si všiml jízdního řádu a umístění 37. Nebylo co řešit, ze 44C (začínala 48) to do 4 minut rozhodně nešlo (37B končila 52), i když to bylo víceméně po cestě a krom začátku mírně z kopce (pořád ale 1,4 km vzdušně), a tak jsem si šel pro 37B a 35B (cca 27:00) k cíli. Pak návrat do prostoru a 32C (cca 34:30), volnějším tempem 36B, 38C (cca 39:30) a hodně volným klusem k 44C a čekání cca 5 minut. Pak úprk zpátky přes 33C a 31C do cíle. Premiéra tedy úspěšná - podařilo se mi sesbírat úplně vše (naběháno rovných 10 km).

Jinými slovy, závod byl o čtyřech klíčových kontrolách: Tříbodové 43, 44, 45 byly umístěny tak, aby bylo třeba jednu z nich brát na pozici A, druhou na B a poslední jako C, kde všechny 3 otevíraly v čase 48. A k tomu navíc 37 za dva body, která se skoro pořád vyskytovala u cíle, ale v čase 52 pak zmizela. Bylo ji třeba sebrat dříve, někdy mezi návštěvou klíčových tříbodovek na stanovištích B a C. Jasně lepší a téměř nutné pro sebrání všech kontrol bylo začít východní částí prostoru za Přehradou - pak nebyla kontrola 37B tak z ruky, jako při začátku na západě s 44A. Základní varianty byly dvě: o poznání lepší se začátkem na 45A a na 43B zakončená, kterou běželi Petr Žaloudek, Jakub Oma a Michal Král - její výhody Jakub Oma popsal trefně, navíc nebylo třeba nikde čekat ani běhat za fotbalové hřiště v Petrovicích jako při druhé variantě. Ta spočívala v začátku přes 39A na 43A a kontrole 45 na pozici B později. Touto cestou zvolila nejlepší pořadí kontrol Martina Spurná (nepočítáme-li její úlet k nepřítomné 46A) - pořadí kontrol okolo hřiště 46B, 47B, 45B neznamenalo skoro žádné čekání (rychlí muži by ale asi na 47B čekali). Aleš Balcar probíhal tyto kontroly v opačném pořadí a čekáním ztratil přes 2 minuty. Varianta Romany Kalenské byla zas kopcovatější a delší (šlo ale o drobné rozdíly, v ženách se v této části nerozhodovalo). Zatímco při volbě 43A - 45B bylo možné opustit prostor za nádrží až zhruba v čase 30 (Aleš Balcar běžel pro hrázi někdy okolo 31), Petr Žaloudek a Jakub Oma běžící velmi rychle volbu 45A - 43B tam byli už přibližně ve 23 a tento náskok byl klíčový. Naopak pro ženy mohla být rychlejší varianta nebezpečná, protože by nemusely stihnout kontrolu 43 na pozici B do jejího odjezdu ve 24. Dále se pokračovalo k prostoru cíle pro 37B u lednice, blízko byly i další kontroly (ale že je 31C při cestě si nevšiml skoro nikdo - jak Petr Žaloudek tak Jakub Oma ji nechali až nakonec - orazit a oběhnout křoví znamenalo čtvrt minuty navíc). Dalším záchytným bodem byl příjezd 44C ve 48 - do té doby bylo třeba posbírat co nejvíce dalších kontrol, aby na cestě do cíle ze 44C pak zbyly jen ty na skoro optimálním postupu - v případě Petra a Jakuba 33C, i když v této fázi se jejich trasy rozdělily. Jakub odložil 33C na závěr rovnou, Petr k ní nejprve běžel, ale na její příjezd nakonec nečekal. Z toho důvodu probíhal pak 36 a 38C v méně výhodném pořadí, ale v tu chvíli šlo jen o délku času na odpočinek před závěrečným úprkem do cíle při čekání na 44C. Tam se rozdíly smazaly čekáním na kontrolu, stejně jako u žen, kde byl závěr zajímavější, protože všechny měly cestou do cíle ještě co sbírat. Kdo nebyl předtím na 37B (a to nebyl z lidí čekajících na 44C kromě dvou nejlepších borců asi nikdo - Aleš Balcar tam přiběhl až o dvě minuty později), měl pak ještě šanci sebrat 4 jednobodovky a pro ženy to nebylo zrovna jednoduché. Výborným výkonem v této fázi o svém vítězství rozhodla Romana Kalenská, když stihla jak kombinaci 32C, 33C (stejně jako asi Karolína Kousalová), nejkratší cesta k prostoru cíle vedla jen přes jednu z kontrol - Martina Spurná tu druhou vynechala. Pak následovala 31C téměr při cestě, a před cílem 35C, k níž to znamelo dalších 200 metrů navíc - sebráním této kontroly získala Romana Kalenská další bod na své soupeřky.

Plný počet bodů se ale dalo sebrat i s úvodem přes 44A, ač jsem si původně myslel, že kvůli horší dostupnosti kontroly 37 a také 32 a 33 při této volbě to nebude možné. Míra Seidl přesvědčil o opaku, ač kvůli tomu musel naběhat o více než 2 kilometry delší trasu než medailisté a na trati si rozhodně neodpočinul, ale také nikde nečekal. I s jeho variantou by se v případě fyzicky velmi dobře připraveného a vůbec nechybujícího závodníka dalo konkurovat vítězům: Z klíčové poslední kontroly 43C je to do cíle 1,5 km, tedy o 100 metrů méně než z 44C (obě otevíraly ve 48), ten rozdíl však kompenzuje hnusný krpál na začátku a hlavně téměř žádný čas na odpočinek i v ideálním případě. Ten navíc u Míry nenastal, na 43C se objevil až v 50:20 a bez kontroly 39C. Pár desítek metrů okolo její B pozice však dříve bežel a další čas se dal získat jiným odběhem ze 41A a proběhnutím kontrol u petrovického hřiště v pořadí 46B, 47B, 45B a ne opačně. Jenže v takové rychlosti je při SMIKu hodně těžké vše domyslet do detailů a neudělat chybu... Obecně však začátek přes 44A vedl spíše k propadu do výsledkových hlubin, vykouzlit tuto cestou přes 32 bodů bylo hodně těžké - z favoritů takto ztratili naděje Miro Kovář, David Hepner či Dušan Lebeda. Existuje ale i další varianta tímto směrem, která by znamenala plný počet bodů a pohodovější trasu než třeba v případě postupu Míry Seidla. Tuto variantu při závodě nikdo nerealizoval, přichází s ní Olda Janeček, který také vystartoval tímto směrem a podobně jako Míra po sebrání první tří kontrol zamířil směrem k Petrovicím, jen nebyl tak rychlý - ve výsledku z toho bylo 33 bodů (bez kontroly 43) a 9. místo. Přitom po prvních třech kontrolách ještě nijak extrémní varianta, jak sebrat vše, existovala - ale v tuto chvíli bylo třeba zaměřit se na kontrolu 37 a zrádné jednobodovky 32 a 33. Vzhledem k delšímu závěrečnému úseku nešlo o variantu vítěznou, jen cestu, jak sebrat vše i tímto směrem:

"44A - 38A - 36A (cca. 6:10 - skutčné Oldovy postupy). Ze 36A bylo treba se vydat smerem k cili. Sebrat 33B a zkusit stihnout 32A (do 11) a 35A (do 12). Melo by to jit, odtud vyklus na 37A a 31B - otvira v 15. Kdyby se 32, 35 tesne nestihlo, jde se pres 32B, 37A a 31B na 35B, odkud se vybiha v 17. Nejakych tech 1300m na 43B (do 24) by se bez problemu stihlo i tak. Odtud na 34B, 39B, 40A, 41B, 48B, 42B - tam jsem nejpozdeji ve 36 a to i kdybych ze 43B vybihal az ve 24. Vsude s velkou rezervou, i zde je rezerva - zavira az ve 44 a pritom se pokracuje vyklusem na 47C (otvira 40). Jestli jsem 32 a 35 stih v Acku a jak rychle jsem pak bezel, rozhoduje jen o tom, jak dlouho budu na otevreni 47C cekat. Za hriste se nemusi. Zbyva opet vyklus pres 46C na 45C. Tam jsem ve 43 a mam 5 minut odpocinku pred zaverecnymi cca. 2200m, prevazne po rovine, ktere me cekaji do cile. Kdyby mi to trvalo 9 minut, bojoval bych ve finisi s Alesem Balcarem o bronz... za 6min, jako ze 44C, bych to nestih urcite ... Tato varianta ani tak fyzicky narocna: Na zacatku je treba stihnout 36A - po spojnicich necelych 1500m a mam na to 8 minut. Problem by tomu, kdo ma ambice sesbirat vse, nemelo cinit ani byt do casu 24 na 43B - po spojnicich 4km, ve skutecnosti to o mnoho vic nebude, je to po cestach a bez brutalniho prevyseni. Za dalsich 24 minut se dostat drive zminenou posloupnosti na 45C je taky o.k. a zbyva 12 minut na 2,2km do cile." Ani celková délka této trasy není nijak závratná, naměřil jsem 9,75 km.

  

(c) Martin Sajal
Poslední aktualizace: 27.11.2005

NAVRCHOLU.cz