Vyhodnocení dotazníku o budoucnosti SMIKu

Moc děkujeme všem závodníkům, kteří vyplnili dotazník s otázkami k dalšímu směřování SMIKu. Děkujeme i za všechny podporující komentáře. Nečekaně právě nápad na vytvoření tohoto dotazníku a ohlasy v něm nám dodaly víc energie do dalšího, než cokoliv jiného.

Dotazník vyplnilo 106 závodníků. To je nádherné číslo s ohledem na skutečnost, že odkaz na dotazník byl zveřejněn pouze na webu SMIKu, při čekání na spočtení výsledků. Nikde jinde jsme ho nezmiňovali, ani např. v ORISu (část závodníků ani na web nechodí, do výsledků se dostanou přes ORIS, tedy o anketě se nedozví). Takto to bylo úmyslně.

Krásné je i to, že 77 % respondentů se podepsalo, přestože bylo možné vyplnit dotazník i anonymně. Nesrovnatelné s výsledky jiných dotazníků, určených pro úzké okolí, ne pro širokou veřejnost. Potěšilo i to, že dotazník vyplnilo několik závodníků, kteří se SMIKu letos z různých důvodů nezúčastnili. Dobré vědět, že se nepřesunuli do skupiny "už to běhat nebudu".

Volně položená otázka "Chceš nám ještě něco vzkázat?" je kapitola sama o sobě. Slova díků a podpory nás potěšily neskutečně, díky moc! Energie do vymýšlení dalších SMIKů se hned hledá líp. Děkujeme i za další konstruktivní komentáře. Byly mezi nimi i nápady pro nás nové. Stejně tak konstruktivní kritiku oceňujeme (že došly jízdní řády i při předchozím ročníku, nikdo nevěděl).

Důvody k sestavení dotazníku byly asi dva hlavní:

Při přípravách nakonec neuskutečněného SMIKu v roce 2020 jsme poprvé vážněji uvažovali nad možnými inovacemi. Primárně kvůli tomu, abychom měli šanci závod uspořádat navzdory omezením hromadných akcí. Ačkoliv k tomu nedošlo, podrobnosti jsme už měli rozmyšlené a zajímal nás i pohled závodníků,
roste riziko, že se pořadatelský tým zúží pod únosnou úroveň a brzy se může stát, že další SMIK už uspořádat nezvládne. Že jsou rezervy víceméně vyčerpány má důvody jak v epidemii, tak jinde. Je lepší s předstihem zjistit, zda by nám někdo pomohl.

Teď už k jednotlivým otázkám a tématům.

Dál ražení kleštěmi do průkazek, nebo nově SportIdent?

Preference se přesouvají směrem ke SportIdentu, ale méně, než jsme čekali. SportIdent preferuje 38,7 % závodníků, ražení do papírových průkazů 29,2 %. Pro ostatní není způsob ražení důležitý. Při poslední anketě v roce 2007 byl poměr opačný (58 % klasické ražení, 42 % SI), varianta "nezáleží na tom" tehdy v dotazníku nebyla. V roce 2002 pak byl zájem o SI ještě menší.

Z odpovědí na doplňkovou otázku plyne, že bezkontaktní čip vlastní 55 % závodníků, ani ne 1 % svůj čip vůbec nemá, ostatní mají kontaktní čip.

Výsledky dotazníku nám jasné doporučení nedávají. Ale alespoň můžeme shrnout výhody a nevýhody použití SportIdentu.

Výhody SportIdentu:

odpadá nutnost navštívit prezentaci kvůli vyzvednutí průkazek ve chvíli, kdy je startovné řádně zaplaceno,
omezení front na oražení vytížených kontrol, které se občas objevují. To ale jen při použití bezkontaktního ražení a převažujícím množstvím lidí s bezkontaktním čipem. Při kontaktním ražení by SI neznamenalo zrychlení oproti kleštím (kleště jsou na stojanu 2x, SI krabička 1x, elektronické ražení bude rychlejší cca 2x). Reálně pokud o SI uvažujeme, tak o bezkontaktním ražení,
zbavíme se jinak nutné fronty na odbavení v cíli,
eliminace chyb při počítání výsledků, ruční počítání je vždy spojeno s určitým procentem chyb i přes zavedené kontrolní mechanismy,
rychlejší zpracování finálních výsledků, ušetření kapacity pořadatelů, kteří výsledky počítají daný den až do večera,
rychlejší zpracování předběžných výsledků pro vyhlášení. To ale jen v případě, že si všichni brzy vyčtou čipy, viz nevýhody. V praxi (několik dřívějších závodů např. při vícedenních) to sice nikdy rychlejší zpracování výsledků oproti papírovým průkazkám neznamenalo, ale to by si sedlo...,
ušetří se čas i peníze za tisk průkazek a jejich přípravu (navíc průkazky musí tisknout kvůli požadavkům na kvalitu papíru specializovanější tiskárna, než co tiskne jen mapy),

Nevýhody SportIdentu

závodník nemá průkazku, ve které vidí, jaké kontroly už razil (velmi často zmiňované ze strany závodníků),
vyčítání čipů. Z fronty v cíli bude patrně fronta na vyčítání čipů. Důsledkem může být, že část závodníků si čip nevyčte vůbec, nebo že tak učiní pozdě na to, aby se dostali do podkladů pro vyhlášení výsledků. Vyčítání trochu může zrychlit, když se nebudou tisknout mezičasy (dobrý nápad v komentářích k dotazníku),
je otázka, jestli by SI vůbec vyřešil problémy v cíli. Jestli by jen místo fronty na odběr průkazek nevznikl podobně nepříjemný zmatek u cílové čáry. Reálně dobíhá v posledních 2 minutách časového limitu dohromady okolo 100 lidí, v posledních 4 minutách dohromady 160 až 215 lidí. To je hustota vyšší než u všech jiných závodů a může vést ke komplikacím (už jen proto, že část závodníků bude mít kontaktní a část bezkontaktní čip). Možná je to řešitelné velkým množstvím cílových jednotek,
dodatečné náklady pro pořadatele, ať už finanční (zapůjčení SI sady + stojanů) i časové (cesta pro stojany i jejich vrácení, programování krabiček). V součtu s ušetřením za zrušení průkazek je to finančně asi mírně horší, časově o něco lepší, do plusu to zlomí ušetřený čas za ruční počítání výsledků),
riziko dalších dodatečných nákladů v případě odcizení některé kontroly,
stojany s kleštěmi už máme

Kombinace SportIdentu a klasického ražení

Jak v komentářích v dotazníku, tak mezi pořadateli se objevil nápad, zkombinovat ražení do průkazek a SportIdent. Průkazky kvůli ražení kontrol, SportIdent pro měření cílových časů.

Ač se mezi nápady od závodníků objevily i takové, které jsme si neuvědomovali a odbouraly by některé zásadní nevýhody této kombinace - např. při použití SI jen na cíl se nemusí vyčítat čipy, stačí jen cílové krabičky - tak tuto variantu považujeme za nereálnou. Z více důvodů - zvýšení nákladů, složitosti zpracování, přidání další práce na ty již vytížené pořadatele, pravděpodobnosti ztráty/zapomenutí čipů, atd.

Použití SportIdentu otevírá možnost významnějších úprav formátu SMIKu. Ty ale nemají příliš velkou podporu závodníků.

Kontroly, které fyzicky nemigrují

Při závodě v Třemošné popsaném v samostatném článku byla vyzkoušena možnost, že by kontroly (všechny nebo část) po lese fyzicky nemigrovaly, ale byly stále na stejných místech. Body závodník získá, jen když kontrolu razil v rozmezí definovaném jízdním řádem. Tuto variantu však preferuje jen 11,3 % závodníků. Zachování dosavadního režimu fyzicky migrujících kontrol si přeje 50,9 % respondentů. Pro ostatní (37,7 %) to není podstatné.

Pro současný pořadatelský tým by výhody SportIdentu začaly výrazně převažovat až při této variantě. Některé důvody jsou silně subjektivní a dané současným pořadatelským týmem:

Pořadatele, kteří obhospodařují současný cíl, nelze využít k tomu, aby zařídili hladký průběh vyčítání čipů. Odbornost na to mají jen ti, kteří nyní fungují jako nosiči kontrol a jsou v této funkci nenahraditelní. Na pomoc v cíli se ke konci závodu dokáží přesunout, ale vyčítání čipů musí fungovat mnohem dřív,
je možné snížit počet pořadatelů, kteří se pohybují v lese s kontrolami. I když výraznější snížení by bylo možné asi jen při kombinaci migrujících a nemigrujících kontrol,
odpadá riziko pozdního příjezdu kontroly z důvodu, že se roznašeč zraní, ztratí nebo je mu naplánováno tempo přesunu, které nedokáže akceptovat.

Na objektivní nevýhodu jsme byli upozorněni v dotazníku:

Nevyřešené vyhodnocení, kdy započítat body za kontrolu při návalu u kontroly. Problematické je i čekání na virtuální příjezd kontroly.

Přechod na intervalový start

Zájem o přechod na intervalový start/start ve vlnách je minimální - 11,4 %. Navíc u této otázky nebyla varianta "je mi to jedno".

Intervalový start je jen krajní nouzové řešení pro případ, že by hromadný start nebyl možný - varianta, která dostala 24,8 % hlasů. Tato možnost přišla na přetřes v roce 2020, kdy v jednu dobu začalo být zřejmé, že hromadné akce pro větší počet osob budou zakázány, ale akce bez shlukování lidí by mohly být povoleny. Což se nakonec nestalo. V principu jsme tehdy byli na tuto variantu připraveni - pořadatelé závodu v Třemošné z Lokomotivy Plzeň nám poskytli výpočetní skript, se kterým by tento formát byl možný. Ale přípravy jsme tehdy naplánovali na metodu ALAP (as late as possible). Takže detaily, které neznamenají úplně málo práce, jsme nakonec vůbec neřešili. S předstihem bylo jasné, že vládní opatření SMIK uspořádat neumožní.

Preferován je hromadný start jako dosud, bez něj by SMIK neměl své kouzlo. To říká 63,8 % lidí. Jestli to znamená "když nějaké opatření zakáže závod s hromadným startem, je lepší SMIK zrušit", těžko říct. Každopádně pro rok 2021 jsme takto uvažovali, na další inovace už jsme neměli sílu.

Reálně může být tato varianta zajímavá buď jako naprostá nouzovka nebo experiment. Ale asi leda někde při vícedenních nebo v rámci zimní ligy. Současný pořadatelský tým to testovat nebude.

Jak to bude s pořadateli?

Otázka zněla následovně:

Pořadatelský tým už je úzký, stárne a roste se riziko, že vypadne někdo další z důležitých členů a SMIK už uspořádat nezvládne. Mladé, kteří by nás časem nahradili, zatím nemáme. Otázka je zatím čistě hypotetická, třeba další roky nebudou tak zoufalé, jako dva poslední. Ale lepší je se zeptat teď pro zmapování situace. Uvažoval(a) bys o zapojení se do pořádání SMIKu?

A výsledky:

ano, vyzkoušet si pořádání by mě lákalo - 8,7 %
když bude nejhůř a bude se mi to hodit - 48,1 %
zbytek odpověděl "ne"

To jsou krásná čísla! Můžeme být v klidu, o pomoc si stačí říci, když bude potřeba.

Teď okomentování současné situace z pohledu pořadatelů.

Když jsme s pořádáním SMIKu v roce 1994 začínali, nikdo z roznašečů kontrol ještě nebyl veterán. Slavie byla sice vždy menším oddílem, ale alespoň aktivním, co se týče účasti na závodech. Pro část z nás byl orienťák prioritou. První ročníky, viděné zpětně optikou zkušených pořadatelů, byly neúspěšné, ale nadšení nám pomáhalo jít dál, časem se zlepšovat a navyšovat účast tak, aby dávalo smysl SMIK dál pořádat.

V roce 2021 už patří všichni roznašeči kontrol mezi veterány. V rezervě většinou nikdo další není. Zjišťujeme, že náročnost migrace s kontrolami budeme muset čím dál víc přizpůsobovat tomu, co jako veteráni zvládneme. Časem to asi bude mít vliv i na atraktivitu stavby. Ze Slavie jezdí na orienťácké závody pravidelně minimum lidí. Ve větším počtu se potkáváme jen při pořádání SMIKu. Část někdejších klíčových pořadatelů resp. pořadatelek má logicky jiné priority. Děti jsou ještě malé na to, aby nám dokázaly pomoct, nebo abychom mohli odhadovat, že nás časem budou chtít nahradit. I když v prvním bodě už se výjimky objevují.

Každý ze současných pořadatelů zaslouží obrovský dík. Zdrhají kvůli pořádání závodu od malých dětí. Migrují s kontrolami, přestože ani nejsou členy Slavie. Přijedou pořádat SMIK, přestože na jiné závody nejezdí. Pomáhají, ač jinak orienťák už neběhají a nejsou členy oddílu.

Rezerva už není v podstatě žádná. Jak z hlediska krátkodobého - kdyby letos někdo z roznašečů skončil v karanténě/izolaci, uspořádat závod by bylo hodně komplikované. Naštěstí se tak nestalo. Ale současná doba je na podobné komplikace náchylná. Z hlediska dlouhodobého, kdyby z nějakých důvodů vypadl někdo z klíčových pořadatelů do lesa, sami už si spíš neporadíme. Teď neřešíme aktuální problém, ale potenciální riziko.

Toto riziko by se snížilo, kdybychom přešli na variantu se SportIdentem bez fyzické migrace kontrol, nebo jejich části. Pak by takový počet pořadatelů do lesa nebyl nezbytně nutný. Ale taková varianta není ze strany závodníků příliš preferovaná.

Zatím asi stačí:

Vědět, že si můžeme říct o pomoc. Víme komu. Když to nebude na poslední chvíli, nejspíš to dopadne dobře,
vyladit funkci "nosiče kontrol v záloze". Nejspíš přihlášeného závodníka, který by byl připraven zaskočit, kdyby někdo na poslední chvíli vypadl. Ostatně letos už jsme to měli připravené v betaverzi domluvené na poslední chvíli,
případně experimentovat s tím, že některé činnosti (parkování, vyznačení shromaždiště, prezentaci) dokážou zastat pořadatelé, kteří zároveň budou moci závodit. Což je už taky z části otestované. Ale tady nás tolik bota netlačí.

Každopádně díky spoustě pozitivních reakcí na otázku "Chceš nám ještě něco vzkázat?" máme chuť případné komplikace řešit, kdyby se objevily...