32. Mistrovství světa ve SMIKu se uskutečnilo v úterý 17. listopadu 2026 v Říčanech. Dominika Plochová z Kotlářky obhájila loňské vítězství a stala se tak první závodnicí se čtyřmi mistrovskými tituly. Její bývalý oddílový kolega Vojtěch Illner, teď už v barvách SK Praga, se dočkal prvního titulu při svém 12. startu. Na velkou bednu se ještě dostali: ženy – 2. Bulířová, 3. E. Baldrianová, 4. Pračková, 5. Hejtmánková, 6. Studničná; muži – 2. Melišík, 3. Balcar, 4. L. Kettner, 5. Pecka, 6. Malačka. Ani letos déšť neodradil závodníky od účasti, ve výsledkové listině nakonec evidujeme rekordních 389 závodníků.
Cílem proběhlo závodníků dokonce více, ovšem letos jich bylo neobvykle velké množství bez průkazky a když jejich jméno neznáme a ani se dodatečně nepřihlásili, museli jsme je z výsledků vyškrtnout úplně. Další závodníci doběhli s rozmáčenými průkazkami. Ražení na některých z nich bez chyb v podstatě vyhodnotit nešlo, a tak bylo vlastně dobře, že letos z programu vypadlo vyhlášení výsledků na místě. Uvidíme, jaký to bude mít vliv na odpovědi v dotazníku na otázku, jestli zůstat u ražení do papírových průkazek, nebo přejít na SportIdent. Po loňském ročníku s nejspíš nejhorším počasím za historii SMIKu jsme si říkali, že hned další rok by stejně hnusně být nemělo. Což asi ani nebylo, teplota vzduchu byla nadprůměrná a celkem příjemná, pobyt v neoblíbené cílové frontě nebyl tak nepříjemný jako loni, jen ty průkazky byly v horším stavu.
SMIK se vrátil do Říčan po 12 letech – naposledy se zde závodilo v roce 2014. Umístěním shromaždiště a závodním prostorem se však letošní SMIK víc podobal tomu z roku 2011. I mapa dostala stejný název – Migrující raci, podle v minulosti používaného názvu prostorů u Říčan, Údolí raků. Stejně jako při minulých závodech konaných v Říčanech se ani letos centrum závodu nenacházelo v restauraci, což je pro SMIK netypické. Ale sokolovna posloužila jako shromaždiště za deštivého počasí výborně. Za pomoc s výběrem shromaždiště, ale hlavně za zajištění povolení děkujeme formálně i spolupořadatelům, reálně závodníkům a kamarádům z oddílu OB Říčany.
Kdyby se po SMIKu vydával protokol o závodě, patřilo by tam i následující. Během závodu byl jeden ze závodníků sražen divokým prasetem. Do cíle dorazil viditelně otřesen, ale ošetření si nevyžádal. Závod sice předčasně ukončil, ale SMIK je specifickým závodem, kde to poslední místo, natož diskvalifikaci, neznamená.
Umělá inteligence trať závodu zatím nestavěla, ale prý aspoň částečně kontrolovala. Po závodě z ní vypadly i tyto zajímavosti:
Z umělé inteligence toho vypadne i víc. Stránka nejčastějších účastníků v současné podobě už aktualizovaná nebude. Chystá se něco lepšího. Jen ještě musíme zařídit, aby to nepřineslo vedle jednoznačných pokroků i výraznější chyby :-)
Kompletní výsledky
Mapa závodu na Play-map.com se zakreslenými postupy - zakreslovat postupy / nahrávat GPS záznamy mohou všichni. Play-map.com zároveň umí zobrazovat hezké animace, jak se závodníci v lese pohybovali. Méně známou, protože jen pro SMIK používanou funkcí, je skrývání kontrol dle jízdního řádu při animaci GPS záznamů - při přehrávání se dá skrývání kontrol podle jízdního řádu vypnout (tj. zobrazit všechny) ikonou s kroužky vlevo dole.
Jako test je mapa s postupy letos i na o-logs.com (tam se asi závod zobrazí až po registraci).
Jízdní řád kontrol (tisková verze, takže jsou na papíře 2 pod sebou)
Rozpis a pokyny
Video od Luboše Jíry ze shromaždiště, cesty na start, startu a cíle.
Na startu jsem se rozhodla pro taktiku běžet co nejdřív za silnici, posbírat tam maximum kontrol v té východní části a pak se dle času rozhodnout co dál. Jako první jsem tedy zamířila na 32A, ale nechtělo se mi čekat ve frontě na mostku u startu, tak jsem od startu vyběhla po cestě na jihovýchod podél potoka. Dříve než bych chtěla mě ale zastavily zvuky pily a padajících stromů, tak jsem radši rychle přelezla potok a ke kontrole se místo po cestě hustila hustníkem, takže jsem se na té kontrole 32A zařadila spíše do druhé půle dlouhého hada závodníků. S tímto hadem jsem pak pokračovala na 50A a poté už jsem zamířila do tunelu pod silnicí schválně ignorujíc blízkou 36A. Za silnicí mi pak pěkně naskočily 43A a 47A, na 53A a 51A jsem se svezla za Lukášem Kettnerem (díky), kde jsem si řekla, že to by v té jižní části už stačilo a rozhodla se směřovat zpět za silnici. Bohužel jsem včas nevystoupila z Cášova motoráčku a nechala se stáhnout zbytečně na západ a obíhala to zpět k tunelu jak trubka. Aspoň mi tam ale mezitím skoro po cestě naskočila 36B. Zpět za silnicí se v rychlém sledu pěkně urojilo 39B, 49B, 40C, 38B a 42B. Dál jsem se snažila rychle rozluštit, jak nejlépe prokličkovat polem jednobodovek na severu mapy. Nakonec se podařilo jen 33C a 31C. Dál jsem chtěla pokračovat na 46B, ale najednou se mi nějak zatmělo nebo jsem se přehlédla v jízdním řádu se 46C a měla dojem, že na ten postup mám skoro 10 minut, tak jsem na 31C stála a vymejšlela, co vzít ještě mezitím, abych při druhém pohledu zjistila, že mám na přesun na 46B ve skutečnosti 2,5 minuty, což bylo nakonec asi o pět vteřin méně než bych potřebovala, abych ji stihla. Byl čas 44 a v okolí směrem k cíli už byla jen 37C a 41C, což mi přišlo líto, že bych pak v cíli byla třeba o osm minut před limitem. 37C jsem vzala (i když únik 46B mě trochu rozhodil, tak jsem na ni zpočátku zamířila o 90 stupňů jinam, což byla už několikátá mapová minela, mapově to letos rozhodně nebylo nic čistýho...) a nakonec jsem se rozhodla, že si dojdu pro tu 46ku na pozici C a po cestě seberu ještě 35C, i když to byla taková hloupá vracečka. Na 46C jsem si už spolu s větším davem 2 minuty počkala na příjezd a pak už následoval jen úprk do cíle, na který bylo 5 minut, což tentokrát naštěstí stačilo! Díky za závod a budu se těšit zase za rok!
Tak jsem koukal, že jsem i po čtyřícítce schopen se dostat na bednu tohoto prestižního závodu a i na titul se letos dosáhnout asi dalo. Nohy jsem měl bolavý už na startu. Za těch 5 minut s mapou jsem vymyslel jen to, že bude třeba jít za silnici, vysbírat to tam a včas se začít vracet. Uviděl jsem i to, že si na závěr budu muset vybrat zda brát 46C, nebo 41C. Zkusit vzít 41 v Áčku jsem ale zavrhl a vyrazil stihnout 32A, 50A a pak byla snaha o 45A. Z 50A jsem ale vyrazil trochu nešťastně mezi oplocenkami a pak nějak dolů k potoku, ale moc jsem nevěděl kde přesně jsem, prostě už jsem to v té rychlosti neumapoval a tak jsem 45A vzdal, trochu zpomalil a přes 36A vyrazil za silnici. JV kout mapy mě nalákal tím, že kontroly stíhám v Áčku a je jich tam víc. Kontroly jsem posbíral bez problémů, ale další plán nebyl ještě hotov, prostě jsem jen z 51A vyrazil na cestu a směr západ. Pořádně jsem do mapy koukal až na cestě a raději jsem 52ku na kopečku už vypustil, chtělo to vyrazit na kraj pole a jít podél něj, to by se asi dalo, ale to už jsem zjistil pozdě. Obě kontroly na západě jsem vzal v Béčku a v čase cca 26 jsem se tedy od 48B vracel přes 45C, kde jsem přiběhl cca minutu po otevření. Při přebíhání z JV koutu na západ a zpět byl na cestách nějaký čas na další plán. Ten zněl posbírat kontroly po cestě a být na otevření 49C. Plán se celkem podařil, ale bylo třeba dovymyslet závěr. Nechtělo se mi čekat na 42C, ale možná to chtělo ji ještě vzít, stejně jsem pak čekal skoro 2 minuty na 34C. Předtím jsem posbíral ty jedničky a vybral jsem si závěr přes 35C a 46C, abych nemusel do cíle stoupat od Jurečku. Na 46C jsem doběhl akorát 10 sekund před otevřením a pak prostě už jen dlouhý finiš nakonec skoro s minutovou rezervou. 37 bodů nás mělo nakonec hned několik, tak se rychlý doběh vyplatil :)
Díky, že to pořádáte, letošní verze byla zase moc pěkná a celkem se v tom velkém prostoru rozprchlo těch 420 lidí. Přeju hodně síly do dalších ročníků.
Začalo to klasicky úvodním úprkem, ale tentokrát jsem měl po 8 minutách a třech oražených kontrolách dost jako snad ještě nikdy.
Následovalo poklidné proběhnutí části za propustkem, kde to celkem naskakovalo jak mapově, tak bodově. Mírné mapové zaváhání přišlo až na postupu na 48B, kde jsem si královsky ustlal na cestě a to mě rozhodilo tak, že jsem to zbytečně obíhal a myslel, že už kontrolu nestihnu. Naštěstí jsem se překoukl a nakonec byla i solidní rezerva. Před propustkem se přesně na krok potkáváme s Vojťákem (běžel celou část v opačném směru), zběžně hodnotíme aktuální průběh a jdeme si dál každej to svoje.
Až do 40C jsem šel luxusně, ale pak jsem málo koukal do jízdního řádu a pod strachem o stihnutí cíle (jsem přece na druhé straně mapy a doběh je do kopce) jsem postupně vysrabil 38C cestou na 49C, nevšiml si 42C a rovnou valil na 33C, abych se cestou na 35C zadrbal v hustníku (odbočil jsem výrazně dřív než jsem chtěl) a doběhl na 46C, která otevírala ovšem až v 55 (to mě nenapadlo kontrolovat). Drahocenný 4 min jsem tedy na sběr bodů nevyužil, protože nejbližší 32 jsem již měl z úvodu a jiná kontrola v rozumném okolí nebyla ke sběru.
Chtěl jsem alespoň zabojovat v doběhu do cíle, ale už to na Aleše nebylo. Zpětně mě ten závěr dost štve, protože tam byly jednoduše sebratelný alespoň tři body navíc a bylo by to dokonalý. Holt dělat 60 min jen dobrá rozhodnutí je snad nemožné a vždycky to je zpětně jasný :-) jen při závodě je to úplně jiná dimenze pod časovým presem. Na druhou stranu jsem měl dvě velmi těsný ražení: 45A, 43A, takže to beru jako uspokojující výsledek s potenciálem na vylepšení (jako každý rok :-)).
Po loňské vynechané účasti (poprvé od roku 2002) jsem se opět na SMIK těšil, ale obavy z neformy byly velké. V úvodních 5 minutách jsem vymyslel historické minimum - naplánoval jsem jen, že se přes 32A a 50A (zavírá v 7:00) vydám co nejrychleji za silnici a tam posbírám vše kromě kontroly 52, která mi přišla už jako dost daleko.
Na startu jsem si tedy přešel lávku a překvapilo mě, kolik lidí se nakonec rozhodlo stejně. Na úvodní pěšince byla dost velká tlačenice a startovní pole se rychle natáhlo. Svůj studený motor jsem roztočil do největších otáček a brzo fakt ani nevěděl co je za den. Za vláčkem lidí jsem se nechal dotáhnout na 32A (rezerva 1:40) a 50A (rezerva 1:00). Následně skupina začala řídnout, já jsem trochu zpomalil a konečně se začal trochu koukat do mapy a přemýšlet co dál. Během následujících minut jsem si promyslel, že úsek za silnicí vezmu nejdřív na východě a pak na západě, protože se nabízelo bez jakýchkoliv problémů vzít 45A, 53A a 51A, tedy 9 bodů během pár minut. Důležité bylo ještě stihnout 43A, na kterou jsem to směřoval. Vědomě jsem tedy vynechal 36A, i když jsem ji v tom protisvahu viděl, ale bylo by to riziko a navíc se dá vzít pak i později v jiné pozici. Od této chvíle jsem běžel celý zbytek závodu sám. Dobíhám tedy na 43A (rezerva 1:00) a pokračuji už více v klidu postupně na 47A, 53A, 51A, kde mám všude do zavíračky rezervu minimálně 5 minut.
Následující postup je jasný: přeběhnout na západ a tam vzít 44 a 48. Nabral jsem tedy směr a nějaký postup a po cestě zjišťoval, v jakém pořadí kontroly vzít. 48A by mi asi o minutu ujela, ale otevírala o minutu později v pozici B jen o kousek vedle a navíc pro mě v lepším místě. Dobíhám tedy na místo chvilku před roznašečkou a čekám 0:40 na otevření, mezitím si mapuju postup na 44B, který zavírá o 2 minuty později. Zde teda počítám s tím, že se kdyžtak chytnu pořadatelky a ke kontrole mě dovede :) nakonec to bereme každý trochu jinak a sbíháme se opět u 44B (rezerva 0:50).
Teď už se můžu začít vracet na druhou stranu a sebrat, co se nabídne. Trochu bojuju s navigací a pak se v bílém lese pustím jen tak na buzolu směrem na 36B a zatím přemýšlím co dál. Vymyslel jsem, že v druhé půlce je pro mě klíčová kontrola 49C, která otevírá ve 42 a po cestě se tam dají vzít i nějaké dvoubodovky. Během plánování ale vůbec nedržím směr a trochu zmatkuju, nakonec to za cestou rovnám a dobíhám si pro 36B, která tam je ještě dlouho poté. V čase 33 podbíhám zpátky silnici a mám naplánováno, že vezmu 2 blízké dvoubodovky 39B a 40C, kde jsem neměl žádný důvod spěchat. Po oražení 40C jsem měl 6 minut do otevíračky 49C, což je tak akorát a ještě po cestě zvládnu sebrat 38C. Koukám do mapy, udělám rychle plán: na směr a pak po průseku na cestu doprava, kousek po cestě a za hustníkem doleva. No a pak začínám přemýšlet, co se zbytkem závodu. Mezitím moje podvědomí plní plán jen tak na 50%. Průsek jsem sice vzal, ale jiný a úplně jiným směrem. Oplocenku navíc jsem vyhodnotil jako nesedící mapu, jenže když jsem zahnul a neseděl už ani ten hustník, tak už mi to začalo být fakt divné. Celkově ztrácím na tomto postupu skoro minutu, ale nakonec 38C razím a pokračuji v původním plánu. Na 49C dobíhám v čase 42:50, takže 0:50 po otvíračce, to je ta moje chyba, jinak bych to měl perfektně.
42B po cestě se stihnout nedalo, takže na mě zbyde v pozici C, kam přibíhám a překvapuje mě, že tam kontrola ještě není, to jsem neměl naplánované. Následuje čekání minuta a půl!, které ale asi bylo nevyhnutelné. Na stihnutí 42B bych potřeboval někde ušetřit skoro 3 minuty a nějaké chyby sice byly, ale myslím, že i kdybych šel od 48B (předchozí čekání) zcela čistě, tak by mi to nevyšlo.
Času už moc nezbývá (jen 13 minut), takže teď už hlavně nesmím chybovat. Načež začínám panikařit, míjím pěšinku, po které jsem chtěl běžet, a zpátky do mapy se chytám asi až u 31B a vytvářím tím další minutovou navigační chybu. Vracím se tedy pro 33C a odsud zkouším i tak dál dodržet plán a ještě si zabíhám pro 31C. Tu razím v čase 51:05 a už fakt jako musím co nejrychleji do cíle, kam je to ještě přes 1,5 km.
Je mi jasné, že teď už si neodpočinu a až do cíle budu muset dřít, abych limit stihnul, ale po cestě nemůžu vynechat dvoubodovou 46C. Minizáběhem ale nejdřív sbírám ještě 34C, pak už jen sbíhám svah, chvíli podél potoka a pak vylézt sráz nahoru a začínám vidět velkou skupinu lidí. Tyjo ta 46C ještě není ani otevřená. Doklusávám k ní a do kleští ji razím přesně v čase 55:00 a spolu s velkou skupinou závodníků vyrážím k cíli. Tyjo to je teda fakt hodně daleko na to, že to mám stihnout za 5 minut. Už neplánuju ztrácet čas žádnou jednobodovkou, ale radši stihnu limit. Jenže za davem plandám a najednou se objevím u 32C, tak proč ji neorazit žejo, když už tu jsem. Akorát teda už jsem ji sebral v pozici A, takže mi žádný bod navíc nedala. Zbývá 3:20 do limitu, to by mohlo klapnout. Pokračuju za ostatními na cestu a trochu rychleji to rozbíhám. Celou dobu už běží had, kde sem tam někoho předskočím, nejvíc lidí asi během zkratky pod soukromým pozemkem, tam mám ještě minutu a půl a to už vím, že mi nějak vyjde. Nakonec ještě zasprintuju na doběhu a končím s rezervou na limit 21s.
Končím tedy s 36 body a spokojen. Myslím, že jsem letos neměl na to, abych posbíral víc bodů, pokud se tam tedy neukrýval nějaký mnohem lepší postup. Realisticky se od čekání na otevření 42C dala stihnout ještě kontrola 35C, ale to pouze v případě, že bych nechyboval na 33C. To bych měl cca minutu a něco rezervy navíc a to by asi stačilo. Ale nevím, zda bych na to sebral odvahu, asi spíš ne a šel bych i tak rovnou na 46C, nevím. V pozici, ve které jsem byl, to nepřipadalo vůbec v úvahu.
Díky, bylo to moc fajn.
|
© Martin Sajal, Jan Šafka
|
|